Jdi na obsah Jdi na menu
 

STÝSKÁNÍ

smutek1.jpg 

 

Utopený v samotě a osamělosti,
když nemohu být s Tebou střídám stavy úzkosti a zlosti.


Jsi se mnou každou vteřinu, jsi součástí mé duše,
maluji pod víčky Tvou tvář, co víc sám člověk zmůže.


Raději v sobě nosit bolest a vidět Tebe štastnou,
i když pro mne tím skončí den a všechny hvězdy zhasnou.


Jsem jen směšný snílek a nemám Ti co dát,
asi je málo věnovat Ti srdce a mít Tě stále rád.


Už dávno zapomněla jsi a na jiné teď myslíš,
ale neumím Ti tajit jak velmi moc mi chybíš...